Když se nad tím zamyslíme, z historického hlediska tomu není od vynálezu prvního automobilu tak dlouho. Rozhodně jej lze řadit mezi ty novější vynálezy. Avšak navzdory jejich současné popularitě, zpočátku osobní vozidla příliš důvěry nevzbuzovaly a trvalo poměrně dlouho, než se uchytily.

Je pravdou, že lidé jsou ve své podstatě konzervativní, a čím větší je čeká změna, tím hůře ji snášejí. Není tedy divu, že zpočátku odmítli akceptovat automobily, když byli celý život zvyklí na koně. Nehledě na to, že se na začátku ani automobily neobešly bez problémů.

Tím prvním byla jejich poruchovost. Ta byla mnohem vyšší než dnes, jak už je u nové technologie zvykem. Koně se tedy jevili jako jistější řešení – u něj jste se nemuseli bát, že se najednou v půli cesty zastaví a už se nerozjede.

Dalším problémem byla příliš řídká síť čerpacích stanic. To se pochopitelně relativně brzy napravilo, avšak ze začátku zkrátka nebylo pomalu kde natankovat. A zase, zastavit se někde uprostřed pustiny jen proto, že nám došel benzin, se nikomu nechtělo. Zvláště když neexistovaly mobilní telefony, kterými by bylo možné zavolat o pomoc.

Zapomenout nelze ani na fakt, že tehdejší cesty nebyly uzpůsobeny automobilům, nýbrž kočárům taženým koňmi. Rozhodně se tedy nejednalo o hladkou, příjemnou jízdu, kterou známe dnes. A jelikož ani pérování nedosahovalo dnešních kvalit, lze si představit, jak taková projížďka ve voze vypadala.

V neposlední řadě je nutné zmínit fakt, že byly považovány za nebezpečné, neboť mohly jet příliš rychle. Samozřejmě, lidé byli tehdy již zvyklí na vlaky, avšak řídit sami stroj v takové rychlosti, to bylo něco naprosto nového. Koneckonců, drožka či kočár tažené koněm obvykle jely maximálně 20 km/h. Osobní vůz tehdy dokázal vyvinout dvakrát takovou rychlost!

Časem se však ukázalo, že automobily jsou zkrátka mnohem lepším a výhodnějším řešením. Jejich obliba stoupala a stoupá dodnes. A zřejmě tomu tak bude i nadále.