Mnoho z nás starověké národy fascinují, a nikoliv nejméně proto, že o toho o nich víme tak málo. To dává značný prostor k představivosti i různým interpretacím zdokumentovaných nálezů. A jednou z těch, které jsou mezi veřejností oblíbené, je to, že například starověcí Egypťané znali a používali elektřinu.

Důkazem toho mají být nalezené nádoby, které, když do nich ponoříme vodič, generují elektrický proud. K tomu lze připočíst i vyobrazení, připomínající moderní žárovku na zdech chrámu, stejně jako absenci stop po kouři v hrobkách, dokazující, že při svícení nepoužívali otevřený oheň například v podobě pochodní.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto důkazy jsou naprosto jednoznačné, a jisté části veřejnosti také stačí. Avšak když se na jednotlivé části podíváme podrobněji, zjistíme, že to není ani zdaleka tak jednoduché.

V první řadě zde máme již zmíněné nádoby. Jistě, ty dovedou generovat elektrický proud, avšak příliš slabý, než aby měl jakékoliv praktické využití. Předpokládá se proto, že se jednalo o džbány na víno, a schopnost generovat elektřinu byla pouze vedlejším produktem, o kterém jeho tvůrci pravděpodobně ani nevěděli. A ne, ani při spojení mnoha nádob dohromady by proud nebyl ani zdaleka dostatečně silný, nehledě na to, že nebyly nalezeny jiné stopy po využití elektřiny, jako jsou například dráty.

Pokud jde o ono vyobrazení žárovky, to ve skutečnosti představuje staroegyptský mýtus stvoření. Nemá vůbec nic společného s osvětlováním ani ničím podobným. Neměli bychom jej s ním tedy spojovat ani my.

Co se chybějících stop po kouři týče, důvodem je to, že se již tehdy používaly olejové lampy. Ty mají tu výhodu, že prakticky vůbec nekouří. Proto také byly využívány v uzavřenějších prostorách, kde by kouř byl nebezpečný, nebo které chtěli udržet čisté, jako například právě hrobky.

Jedná se tedy pouze o nepochopení a chybnou interpretaci nálezů, které máme k dispozici. I proto je vhodné vždy nalezený předmět dobře prozkoumat a ujistit se, k čemu sloužil.