Věda a historie


Je skvělé, že kolem sebe máme opravdu hodně vědců, kteří se o nás starají a starají se nejenom o nás, jako o lidi a lidstvo, ale také o planetu. A také všechno zkoumají. Třeba si vezměte například archeology. Archeologové se zajímají o to, co bylo dříve. A povím vám, že archeologie mě opravdu hodně baví, i když mám tedy jenom výuční obor a já jsem kuchař a číšník. Tak archeologie mě opravdu hodně baví, a to včetně dinosaurů. Doma mám několik encyklopedií a také odborných knih, které pojednávají o dinosaurech a o archeologii, třeba takový starověký Egypt anebo Máyové.

Velký brachiosaurus.

Anebo Aztékové. Tohle všechno mě zajímá a jsem ráda, že tohle zajímá i mou maminku. Takže vždycky, když je třeba nějaká nová kniha anebo nějaký nový pořad o Aztécích nebo Máyů anebo o Egyptě, tak vždycky se na to koukáme spolu anebo potom všechno probíráme. Také je hodně lidí, kteří se zajímají o vědu a může to být úplně něco jiného. Třeba někdo se také zajímá o zvířata. Třeba můj kamarád, tak ten se zase zajímá o mořské ryby. Má doma také mořské akvárium a má tam mořské rybičky. Voda prý musí být opravdu hodně daná, taková, že je to přísné na pořízení a musí úplně napodobovat mořské biomy.

Dinosauři jsou úplně boží!

Říkal, že za takové středně velké akvárko se speciálním vybavením a rybičkami dal sedmnáct tisíc korun. Byla jsem opravdu v šoku, vždyť to akvárko je jenom tak padesát centimetrů dlouhé. Je to opravdu šok, ale když ho tohle zajímá a baví ho to, tak proč ne? Někdo dokonce dá i za papírového psa šedesát tisíc korun. Je to prostě pes s průkazem původu, někdo se o to zajímá a čte o tom různé knihy. Tohle je prostě věda. Každý člověk má něco, co ho zajímá. Také si o tom zjišťuje hodně informací a chce si o tom číst. Nebo se na to také dívá v televizi. Abych pravdu řekla, tak je hodně lidí, kteří mají rádi různé pořady anebo knihy a časopisy. A já také odebírám odborné časopisy. 

Najdeme v přírodě celou periodickou tabulku prvků?


Periodickou tabulku prvků zná každý z nás. Setkali jsme se s ní již na základní Å¡kole, mnozí z nás potom i v dalším studiu Äi v zamÄ›stnání. Bylo nám Å™eÄeno, že v ní najdeme atomy, ze kterých se skládá náš svÄ›t. To vyvolává pÅ™edstavu, že vÅ¡echny prvky, se kterými se zde setkáme, najdeme v přírodÄ›, byÅ¥ jen ve stopovém množství.

 

periodická tabulka prvků

 

To vÅ¡ak není až tak úplnÄ› pravda. Ve skuteÄnosti se z necelých 150 prvků, které onu tabulku tvoří, jich volnÄ› najdeme pouze 92, pÅ™iÄemž tím posledním je Uran. Je pravdÄ›podobné, že v minulosti se jich vyskytovalo více, avÅ¡ak ty jsou nestabilní s kratším poloÄasem rozpadu. To zkrátka znamená, že se postupem Äasu pÅ™emÄ›nily na jiné, stabilnÄ›jší prvky.

 

Je pravdou, že ani uran není zrovna stabilní a také prochází oním procesem pÅ™emÄ›ny. To je ostatnÄ› také důvod, proÄ je radioaktivní. Pouze jeho poloÄas rozpadu je mnohem delší, a tak jej jeÅ¡tÄ› můžeme nalézt, a samozÅ™ejmÄ› také využít.

 

model atomu

 

Otázkou samozÅ™ejmÄ› je, jak tedy o ostatních prvcích víme, když se pÅ™irozenÄ› nevyskytují. OdpovÄ›Ä zní, že byly vytvoÅ™eny v laboratořích. Dnes již máme urychlovaÄe Äástic, které nám umožňují takto objevovat a popisovat nové prvky.

 

Problém je s tím, že jsou velmi nestabilní a velmi brzy se rozpadnou a pÅ™emÄ›ní na nÄ›který z prvků s nižším atomovým Äíslem a vyšší stabilitou. I proto také mají své využití pouze ve velmi specializovaných případech, hlavnÄ› pak v petrochemickém průmyslu a nÄ›kdy také v lékaÅ™ství.

 

Je tedy jasné, že bychom periodickou tabulku nemÄ›li brát jako nÄ›co, co je naprosto nemÄ›nné. Nové prvky jsou vytvářeny dennÄ›, zatímco o tÄ›ch stávajících jsou objevovány nové poznatky. Díky tomu je i tato tabulka neustále upravována. Za deset let pak může vypadat úplnÄ› jinak, než jak ji známe dnes. Kdo ví, co vÅ¡e bude za tu dobu objeveno, a nejen v chemii. Nezbývá nám, než Äekat a uvidÄ›t, kam nás nové objevy zavedou.

Skutečně znaly staré národy elektřinu?


Mnoho z nás starovÄ›ké národy fascinují, a nikoliv nejménÄ› proto, že o toho o nich víme tak málo. To dává znaÄný prostor k pÅ™edstavivosti i různým interpretacím zdokumentovaných nálezů. A jednou z tÄ›ch, které jsou mezi veÅ™ejností oblíbené, je to, že například starovÄ›cí EgypÅ¥ané znali a používali elektÅ™inu.

 

Důkazem toho mají být nalezené nádoby, které, když do nich ponoříme vodiÄ, generují elektrický proud. K tomu lze pÅ™ipoÄíst i vyobrazení, pÅ™ipomínající moderní žárovku na zdech chrámu, stejnÄ› jako absenci stop po kouÅ™i v hrobkách, dokazující, že pÅ™i svícení nepoužívali otevÅ™ený oheň například v podobÄ› pochodní.

 

pyramidy jsou symbolem Egypta

 

Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto důkazy jsou naprosto jednoznaÄné, a jisté Äásti veÅ™ejnosti také staÄí. AvÅ¡ak když se na jednotlivé Äásti podíváme podrobnÄ›ji, zjistíme, že to není ani zdaleka tak jednoduché.

 

V první Å™adÄ› zde máme již zmínÄ›né nádoby. JistÄ›, ty dovedou generovat elektrický proud, avÅ¡ak příliÅ¡ slabý, než aby mÄ›l jakékoliv praktické využití. PÅ™edpokládá se proto, že se jednalo o džbány na víno, a schopnost generovat elektÅ™inu byla pouze vedlejším produktem, o kterém jeho tvůrci pravdÄ›podobnÄ› ani nevÄ›dÄ›li. A ne, ani pÅ™i spojení mnoha nádob dohromady by proud nebyl ani zdaleka dostateÄnÄ› silný, nehledÄ› na to, že nebyly nalezeny jiné stopy po využití elektÅ™iny, jako jsou například dráty.

 

nákresy na egyptském papyru

 

Pokud jde o ono vyobrazení žárovky, to ve skuteÄnosti pÅ™edstavuje staroegyptský mýtus stvoÅ™ení. Nemá vůbec nic spoleÄného s osvÄ›tlováním ani niÄím podobným. NemÄ›li bychom jej s ním tedy spojovat ani my.

 

Co se chybÄ›jících stop po kouÅ™i týÄe, důvodem je to, že se již tehdy používaly olejové lampy. Ty mají tu výhodu, že prakticky vůbec nekouří. Proto také byly využívány v uzavÅ™enÄ›jších prostorách, kde by kouÅ™ byl nebezpeÄný, nebo které chtÄ›li udržet Äisté, jako například právÄ› hrobky.

 

Jedná se tedy pouze o nepochopení a chybnou interpretaci nálezů, které máme k dispozici. I proto je vhodné vždy nalezený pÅ™edmÄ›t dobÅ™e prozkoumat a ujistit se, k Äemu sloužil.

Zajímavá medicína

Co si vůbec myslíte o tom, co třeba dělají vědci ve volném čase? Když jsem se to na tohle ptala třeba z mé mámy, tak ona mi řekla, že vědci někde stále pracují a přemýšlí, protože stále musí něco vymýšlet. Nemohla jsem tomu uvěřit, proto jsem se podívala na internet, se dělají vědci ve svém volném čase. Vy se možná smějete a říkáte si, co mě tohle má zajímat. Jenomže mi věřte, že mě zajímá tolik věcí, které jsou třeba například i tolik bizarní, že mi to prostě zajímá a chtěla bych to vědět, takže jsem se podívala na internetu, co dělají věci ve svém volném čase.

Medicína je zajímavá věda.

A dozvěděla jsem se, že prý osmdesát procent volného času, kdy ho mají volný čas, tak jenom přemýšlí a opravdu jenom zkoumají anebo vymýšlejí věci nebo způsoby, co by ještě mohli vymyslet. Ale hlavně se nemyslete, že to vědci dělají opravdu povinně. Tohle vůbec povinné není, protože vědce tohle zajímá. Řekla jsem si také, že je to vlastně z toho důvodu, že je to baví vymýšlet různé věci anebo zkoumat cokoliv jiného. A já se máš jsem si řekla, že kdybych já mohla být vědcem, tak bych se asi zaměřovala na medicínu, protože věda o medicíně mi přijde naprosto důležitá. A také velice zajímavá.

Einsteina zná každý.

A podle mého názoru ten, kdo se medicínou zabývá anebo něčím podobným, tak je to veliký borec. A je to u mě opravdu machr, protože zachraňovat životy lidí anebo vymýšlet různé léky, které vám zachrání život a zlepšit zdraví, tak je to podle mého názoru opravdu důležité a nepostradatelné. Já opravdu bych sama za sebe chtěla za celý svět poděkovat vědcům, kteří vynalezli tak důležité léky, že díky nim si člověk může prodloužit život o několik let anebo právě mu zachrání život díky jejich lékům, které vynalezli. A kdybyste mohli být vědcem vy, tak na co byste se zaměřovali? Slyšela jsem, že opravdu mnoho lidí by zajímala zmíněná medicína. Já se nedivím, je to vážně celé záhadné.